Vojtěch

Před vylitím Ducha Svatého nebo křtem v Duchu Svatém jsem nevěděl, co je to svoboda božích dětí. Myslel jsem si, že víra je především o nesení kříže. Pána Ježíše jsem znal jako toho, který dokonale zvládal nést kříž a myslel jsem na to, že je to i můj úkol. Aby mě Bůh uzdravil a dal mi více, než mám, aby se mnou dokonce mluvil, tomu jsem zkrátka nevěřil. Byl jsem přesvědčen, že to bude dělat v životě lidí kolem mne, ale ne v mém případě. Vše se změnilo při jedné modlitbě za uzdravení. Zjistil jsem, že Bůh Otec na mě nezapomněl a uzdravil mě. Od té toby jsem ve svém životě začal vidět zázraky. Pronikl jsem více do boží touhy uzdravovat nás z různých vnitřních, psychických i fyzických problémů. Dobrý Bůh ke mně začal mluvit skrze lidi, události, občas skrze sny, ale především přes Bibli – Boží Slovo. Pochopil jsem, že jsem dědic, a co je boží, je i moje. Do té doby jsem byl sirotkem, který nevěděl, že Bůh je pravým Otcem, a tedy že mám hodnotu, důstojnost a boží identitu.