Vánoce jsou o lidskosti a vděčnosti
Chystáme se slavit Vánoce a zanedlouho uvítáme nový kalendářní rok. Dny se krátí, noci prodlužují a těsně před Vánoci nastane průlom. Naši předkové ještě před narozením Krista tuto proměnu ze tmy do světla slavili také. V každém případě šlo o světlo, tedy v našich končinách o delší světlé dny. Jiné je to u Skandinávců. Vzpomínám na výlet do Skandinávie v roce 2013, kdy jsme za polárním kruhem na začátku července měli problém ve stanu usnout, protože kolem půlnoci sluníčko zapadalo. Jakmile se přiblížilo k horizontu, rozhodlo se neskrýt a znovu vycházelo. Ještě kolem půlnoci jsme v některých rodinách zahlédli děti hrající se v ulicích souostroví Vesterál. Ale jestliže si najdete na internetu západ slunce na „nejsevernějším místě Evropy Nordkapp v Norsku“ (někteří mluví o jiném místě), tak zjistíte, že od 5. prosince 2023 do 7. ledna 2024 tam sluníčko nevyleze vůbec. Žádný východ a žádný západ slunce. Po celou dobu tam mají tmu, tedy polární noc. Na pár dní to může být pro našince zážitek, ale jinak to pro tamější obyvatele působí vše spíš depresivně. „Na Nový rok o slepičí krok“ nebo „Na tři krále o hodinu dále“ tam neplatí. Právě proto jakmile ve druhé polovině června při slunovratu navštívíte jednu ze skandinávských zemí, nenajdete žádné muzeum nebo galerii otevřenou. Všichni „lebedí“ v lese a pijí, dokud si to pamatují. Není to zrovna nejlepší pohled.
Ale vraťme se k Vánocům! Jestli je to v Želivě nebo za polárním kruhem, nebo dokonce v Austrálii, kde pro změnu Vánoce slaví v létě a třeba na pláži, už od začátku adventu vnímáme, že lidé jsou si k sobě blíž. A také naopak, když nejsou, tak to víc bolí. Křesťanské Vánoce podtrhují především lidskost. Kristus se stal člověkem, tedy Bůh na sebe přijal lidskou přirozenost, a tímto svým rozhodnutím dal každému člověku nezpochybnitelnou a nevyčíslitelnou hodnotu. Můžeme počítat lidi v rámci nějakého sčítání, ale člověk je víc než číslo. O Vánocích vnímáme, jak důležité jsou vztahy. Člověk je umí vytvářet dokonce nezištně. Žádná bytost na této zemi kromě člověka to neumí lépe. Proto Bible říká, že právě v tom jsme podobni Bohu. Přeji nám všem, abychom nedegradovali žádného člověka. Dnes více než jindy se zaměňuje hodnota člověka s jeho názorem nebo s výkonem a selháními. Poselství Vánoc, tak hluboké v naší západní kultuře, upozorňuje každým postaveným betlémem a každým světýlkem rozsvíceným v oknech, na stromečku, v obci i jinde, že jsme vzácní. Nechť si o těchto Vánocích všímáme vše, čím jsou pro nás lidé kolem velkým obdarováním. Začněme už těmi nejmenšími skutečnostmi. Ať v našich srdcích vzplane vděčnost za všechno, čím jsou pro nás naši blízcí i vzdálení a co nám dávají. Radostné Vánoce a vše nejlepší v nastávajícím roce Vám přeje
+opat Tadeáš a bratři kláštera
